Miami

Ano, chápu, proč se sem stěhují rentiéři na důchod. Na plážích klídek a pohoda, lidí jen tolik, abychom se nebály, příjemně teplé moře, čisto ...

Těšila jsem se na beach-boys, bývá na ně příjemný pohled. Tak našemu plážovému chlapci jsem typovala něco přes 75 let. :-) Jeho kolega na tom byl podobně. V devět vyndali ručníky a za deset minut pět odpoledne nás z ručníků sklepali jak vši a šli domů, prostě v pět padla, a bez keců :-) Byly jsme v hotelu jediné ženy relativně mladšího ročníku, přesto si nás ani po 8 dnech nepamatovali, na to nejsem zvyklá :-)))

https://www.resorthunderbirdbeach.com/default.aspx?pg=home

Ocean drive vedoucí podél South beach je úžasná. Je plná stylových hotelů (Ocean Drive’s Art Deco architecture), barů a diskoték, kde si vybere naprosto každý. Přes den působí lehce, barevně a svěže. Po setmění se mění nepřeberným množstvím barev v kaleidoskop.

Kromě válení se na pláži, slunění, spaní pod slunečníky (vzala jsem si sebou Mikroekonomii - kam se hrabe počítání oveček) a pozorování záchranářů na jejich stanovištích (a že se bylo na co koukat), jsme s místní cestovkou projeli celé Miami, prohlédli jsme si čtvrti, které se od původního osídlení příliš nezměnili, projeli jsme čtvrtí, která spíš připomínala džungli, viděli jsme hotel, kde se ubytovávají VIP - např. Obama a z moře jsme si prohlédli domečky hvězd - pokud průvodce nekecal ;-) Viděli jsme "Kriminálku Miami" a pochopili, že v TV seriálu to vypadá o moc lépe - prostě fejk. Viděli jsme přístav obřích výletních plovoucích měst. Viděli jsme ruční výrobnu pravých kubánských doutníků - o válení doutníků na dívčích stehnech si nechte zdát. Viděli jsme Coconut Grove, Coral Way a moderní hlučné čtvrti, obchodní třídy a nakonec jsem byly rády, že jsme se schovaly do našeho hotýlku na Miami Beach, do stínu Trump Tower. Také jsme zkusily nákupy v tak absurdně obrovském nákupním centru, že by se tam vešlo naše menší město.

Downtown a jízda autobusem, tak to byl taky zážitek. Co dělají v Miami s klimatizací je naprosto neuvěřitelné. Do autobusu nastupují veselí lidé a ven vypadávají mražené kostky ledu. Mít sebou minimálně svetr je tudíž bezpodmínečně nutný i největším vedru. Na lístek (resp. jízdné, doklad nedostanete) musíte mít přesně 1,25 dolaru, které před zraky řidičky/řidiče nastrkáte do mašinky, která, je-li spokojená, pípne a vy můžete jet. Nevrací, nerozměňuje, nediskutuje. Nemáš, jdi pěšky. Díky protisluneční fólii na oknech se večer autobus stává zcela neprůhledným a protože názvy zastávek jsou hlášeny velmi sporadicky, většina cestujících stojí přikrčených, aby viděli ven předním oknem a dokázali včas vystoupit. Je vtipné pozorovat číhající cestující, tedy do té doby než nepřejedete a vracíte se několik bloků zpět pěšky :-) Cesta autobusem po Collins ave z Miami beach na South beach trvá hodinu. Chcete-li vystoupit, musíte dát znamení - zataháte za špagát, který vede podél celého autobusu :-))