Izmir 09/2022 - neskutečné množství namachrovaných až agresivních ... odstiňuje jen fakt, že jsou zde alkoholické koktejly v ceně po celý den. A káva se zmrzlinou :-) - Hotel Flora Garden Ephesus

Turecko

V Turecku jsem byla mnohokrát a na různých místech. Od metropolitního Istanbulu po riviéru. Turecko jsme jednou projeli skrz centrální část, strávila jsem pár prodloužených víkendů v Istanbulu, a několik dovolených na riviéře.

Istanbul, nebo-li Byzantium, Konstantinopol(is), Cařihrad, Stambul, Istanbul. Nádherné město, velmi jiné. Po část prodlouženého víkendu jsme měly průvodce (známí z dřívějších pobytů), kteří se starali o naší bezpečnost a ukázaly nám Istanbul z té nejlepší stránky. Chodili jsme do místních kavárniček na vynikající čaj, vynikající pravou tureckou kávu připravovanou v džezvě (jsem málem dostala infarkt, fakt síla) a místní pochoutky. Poté, co nás místní průvodci opustili, protože se museli vrátit do práce, majitelé kavárniček nás večer hlídali a posílali si nás jak diamanty až do bezpečného návratu do hotelu. Ale tohle byla fakt vyjimečná situace, na to dámy nespoléhejte. O jednom víkendu jsme zažili zajímavou situaci, kdy Istanbul přes noc pokryla vrstva sněhu a ledu. Místní na to nebyli připravení. Auta se proměnila v sáňky a lidé se na ulicích klepali v nedostatečném oblečení. Zažili jsme i naprosto prázdný Istanbul. Bylo to překvapivé. Na hlavní třídě starého města, která je široká jak dva "václaváky" vedle sebe, nebyl naprosto nikdo. Po chvíli se ozval hlas Muezzina a proti nám se vyhrnula stěna lidí, kteří spěchali za svými denními povinnostmi. Večer jsme se dověděli, že byl poslední den Ramadánu. Istanbul je nádherné město. (Galata Tower, Old Bazar, Ayasofya, Gloden Horn, ...)

Galata Tower - The oldest and most beautiful tower of Istanbul was constructed in 528 by the Emperor Justinian. In 1261 was damaged. In 1349 was constructed a new tower on the site of the earlier tower. From the tower we had a magnificient view of the city of Istnabul, the Bosphorus, the Marmara Sea and Golden Horn.

Nejkrásnější čas jsem prožila na dovolené na Turecké riviéře v městečku Alanya. Kleopatřina pláž a hrad, jeskyně, ovocný trh .... Prvně jsem jela do Turecka, když ještě nebylo tak "profláknuté". Alanya sice měla dost hotelů, ale atmosféra byla stále velmi pohostinná a příjemná. Majitelé restaurací lákali do svých lokálů, ale když jsme s úsměvem odmítali, alespoň si chtěli popovídat a zjistit odkud jsme. A pak nadšeně předváděli, kolik slov z našeho jazyka už znají. Nebylo třeba se bát ani v noci. Bohužel, postupem let tato atmosféra vyprchala a místní převzali zlozvyky turistů. Dostávala jsem čím dál tím častěji od přátel varování, kam už nemám chodit sama, použití místního busu se stalo nebezpečným, v noci chodit sama bylo nemyslitelné a při jednom z posledních pobytů jsem se musela "schovat" v recepci cizího hotelu, abych se zbavila vulgárního pronásledovatele. Bylo mi z toho smutno. Přátelé mi to vysvětlovali takto - je tu bída, hodně lidí je na hranici přežití, hodně lidí sem za prací jezdí z okolních vesnic a práci mají jen v sezóně, zajistit si manželku je pro mnoho můžu ekonomicky nedostupné (mezi řádky zaznělo, že i sex je pro ně tudíž nedostupný). A tady vidí i ve městě téměř nahé turisty/tky, kteří si můžou dovolit cestovat tak daleko a ještě přijíždějí obalené zlatem, opijí se na diskotéce a pak si jdou "užít na pláž" s místním a diví se, když se ráno probudí zcela nahé. Není to omluva, dodávali smutně, ale je to fakt.

Když někam jedu, ctím místní kulturu a zvyky. To je základ. Nemusím dělat to, co dělají místní, ale musím to ctít. Jsem na návštěvě. Jak mě se nelíbí, když mi "doma" vnucují cizí kulturu a cizí zvyky. Nejsem homo-turista! A navíc tam jedu, abych to tam poznala... místní zvyky, místní kulturu, místní lidi, to je cíl, nebo ne?

Několikrát mě přátelé vzali kousek za Alanyi. Teče tam horská řeka, patřičně studená, ve které jsou stolky a židličky nebo na kůlech altánky. Při příchodu si v kádi můžete vybrat rybu a kuchař vám jí na místě ugriluje. Nic lepšího jsem nejedla. Absolutně vynikající i s ploutvičkama :-). Navíc poklidná atmosféra místa a chladná řeka v porovnání s horkým hlučným městem je vyloženě oázou, nebem na zemi.

Děkuji Mehmetovi a jeho sestře za pozvání domů, Mustafovi, Aishe, Barešovi a "tikťakovi", že mě naučili, že všude jsou nádherní lidé.

Pamukkale - velmi, ale fakt velmi navštěvovaná turistická atrakce v jihozápadním Turecku. Horké prameny s rozpuštěným uhličitanem vápenatým stékají po svahu, chladnou a vytvářejí travertinová jezírka. Nad travertinovým svahem jsou zříceniny starého římského města Hieralipole s velkým amfiteátrem, nekropolí. Také jsou zde staré lázně napájené z horkých pramenů, ve kterých se, po zaplacení vstupného, lze vykoupat. Když jsme tam byli, bílá stráň byla přístupná, ale do jezírek se nesmělo, což turisté zhusta ignorovali. Občas někdo dostal vynadáno, ale co by neudělali pro fotku... Pamukkale (bavlněný-hrad) má problémy s vodou, je jí nedostatek. Proč jsme se nedozvěděli.

Efes - považován za jedno z nejzachovalejších antické město na světě. 1 km dlouhá Mramorová cesta, Celsova knihovna, Serapidův chrám, Trajánova fontána a Herkulova brána. Ve spodní části je divadlo s kapacitou 20 000 sedících diváků. Zbytky Artemidina chrámu, jednoho ze sedmi divů světa jsou asi 2 km od hlavního antického areálu.

Hierapolis - bývalo římské lázeňské město.

Konya - je město s nejdelší historií v celém Turecku, osídlení již 7 000 let před n. l., Řád tančících dervišů, jedno z nejortodoxnějších měst v Turecku.

Antalya, Konakli, Izmir ....

10.4.-14.4.2003 Istanbul

2001 - 2007 Alanya

2022 Izmir