Kanárské ostrovy 2021

Kanárské ostrovy 2019

Kanárské ostrovy 1997

Tři týdny na ostrově Tenerife. S podstatě místním průvodcem. Já přijela s rukou pořezanou motorovou pilou a sestra si obarvila hlavu na zeleno. Když nám mamina vyzvedávala na letišti, málem to s ní praštilo o zem.

Měli jsme domluvený byt v činžovním domě hned u moře. Velmi pěkný a prostorný, s okny na náměstí. Naneštěstí hned v prvním týdnu přijeli "kolotočáři" a pod okny nám vyrostly atrakce. Na tu jednu nikdy nezapomeneme. Jednalo se o "jízdu na býku". Plastový býk se pokoušel setřást jezdce a u toho stále dokola hrála jedna a tatáž píseň. Do dneška (píšu to v roce 2015) si jí pamatuju. Zakázáníhodné.

Na pláži to byl poněkud peeling. V září už dost foukal vítr a jemný písek nám masíroval vše odkryté. Místní si nás, turisty, prohlíželi s despektem. Podle nich 25 stupňů není zrovna vedro na opalování a koupání. Jednou jsme přišli na pláž a moře nebylo... tak velký odliv jsem viděla poprvé. Na druhou stranu nás jednou i s ručníky překvapila vlna. Jen foťák jsem stihla zvednout do výšky...

Jednou jsme šli bez tety na procházku podél pobřeží a na jedné krásné pláži jsme se vykoupali. Bylo poměrně náročné dostat se zpět z moře, plavky to rozhodně neustály. "Průvodkyně" nás pak hrozně seřvala, že tam se koupat nesmí, protože tam moře stahuje všechno pod břeh a že jsme se mohli utopit. Ještě, že naše babička se rozhodla nekoupat... uf.

Navštívili jsme místní Akvapark. Octopus park. To, že u nás jsou dvojí ceny všichni víme, ale není pravdou, že jsme jediní na světě. V tomto parku měli místní slevu, když ukázali ID card. A přijde mi to logické, turisté tam nejsou celý rok a místní jsou velkým zdrojem příjmů, nějak je nalákat musejí. Park byl fajn.

Také jsme si objeli ostrov půjčeným vozem. Víte kolik dospělých osob se vejde do Forda Fiesty? Já, jako řidič, jsem měla místo jistý. A zbylých pět osob si muselo nějak poradit. :-)  asi nejzajímavější byl zkamenělý strom. Perlou bylo, že cestou nebyly žádné ukazatele nebo stojací dopravní značky, všechno bylo namalováno na silnici. Je to kvůli větru, který dopravní značky sráží k zemi. Ale když jedete v koloně, tak dopravní značky namalované na zemi nejsou to pravé ...

Moře mi krásně zahojilo ruku, ségře smylo zelenou barvu, opálili jsme se, takže príma.

Španělsko

Španělsko cca 1995

Tedy, zážiteček!!! Rozhodně ne autobusem. Místo 24 hodin jsme jeli 32 hodin, v autobuse byla příšerná zima, venku příšerný vedro, na místo jsem dojela s jednou z nejhorších migrén v životě. Pak jsme se pohádali o pokoj, protože výhled na moře si evidentně každý představujeme jinak. Podle hotelu je výhled na moře, když půjdete na balkón, předkloníte se a podíváte se doprava. A tam, na konci města je moře. To přece každý vidí, že tam je moře...

Měla jsem přistýlku - rozkládací lehátko, na které jsem omdlela ihned po vstupu do pokoje. Ráno jsem se probudila v poloze skrčence, protože v přistýlce chybělo několik příček podpírajících záda, zadek a nohy. Dala jsem matraci na zem, přistýlku jsem složila do kouta a byla pohoda.

Vedro po celou dobu bylo naprosto neuvěřitelné. Přes den se na pláž jít nedalo, písek se propaloval botami skrz. Kamarádka se hned první den totálně spálila. Druhou kamarádku požahala sasanka. V noci teplota neklesala pod 40 stupňů. Ještě, že jsem spala v podstatě na zemi. Dlažba v pokoji příjemně chladila. Většinu večerů a nocí jsme však trávili na pláži,  město je obklopeno od moře ochranným valem a tudíž  ve městě se nedalo dýchat. Každý den ve tři ráno dorazili popeláři a vystřídali místní mladíky s jejich skútry. Máloco je hlučnější než skútr v úzké uličce.

Jednou jsme jely výletním vláček na projížďku po městě. Průvodčí nám jaksi neřekl, že jede jen na konec města a zpět se nevrací, protože je to poslední jízda. Šlapaly jsme o půlnoci asi 5 km po pláži za neustálého nadávání kamarádky, že jdeme opačným směrem. Občas u nás přibrzdilo auto a chlapi se ptali španělsky na cestu - španělsky neumíme a ty posunky co k tomu měli také nebyly jasné .... :-))

Jely jsme na výlet do Barcelony, Sagrada Família od Gaudího je úžasná. Taky jsme byly v chrámu Monserrat v horách. Bylo tam krásně.

Při výletu do Akvaparku pár lidí v autobuse zkolabovalo vedrem. Ale jinak to nebylo špatné.

Krom toho, že mi praskla úplně nová taška a musela jsem si koupit na místě novou, kterou mám ovšem dodnes, kromě té šílené migrény a šílené cesty, kromě přímo absurdního vedra, to byla fajn dovolená. A když jsme dorazily poslední den včas na snídani abychom zjistily, jak široký a bohatý je prostřený stůl a co všechno jsme mohly celý týden snídat, kdybychom vstaly dřív, byla ještě lepší. :-)

A vzpomínka za závěr ... vedle recepce bylo sociální zařízení, kde se voda tekoucí do umyvadla spouštěla nožním pedálem ukrytým pod skříňkou s umyvadlem. To než jsme našly :-)))